BLOK I.
Věda & Výzkum & Business
Michal Otyepka: Grafenové deriváty
Michal Otyepka vystudoval fyzikální chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 2008 až 2020 působil jako vedoucí katedry fyzikální chemie. Nyní vede Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN-RCPTM) a také působí v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO.
Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu a podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu. V roce 2014 získal grant Neuron Impuls Nadačního fondu Neuron, v roce 2015 grant Evropské výzkumné rady (ERC), v roce 2020 jako vůbec první český vědec grant ERC Proof of Concept a nedávno zahájil řešení prestižního grantu Evropské rady pro inovace (EIC) zaměřeného na využití grafenových derivátů v oblasti superkondenzátorů.
Lucie Plíhalová: Nové technologie moderních hnojiv
Ačkoliv Lucie Plíhalová vystudovala chemii související s vývojem nových látek, v posledních třinácti letech se věnuje nejen chemii syntetické, ale jejím aplikacím těchto biologicky aktivních látek v biologických systémech, zejména v rostlinách. Kromě základního výzkumu se také věnuje transferu technologií a biotechnologií do lidské praxe a použití. V roce 2021 se stala vedoucí Katedry chemické biologie a o rok později také prorektorkou pro vědu a výzkum Univerzity Palackého v Olomouci. Ačkoliv věda sama o sobě dokáže nabízet stále nové výzvy, relaxuje ráda se svou rodinou a ve své zahradě, kde také může sledovat celoroční nároky a proměnlivost rostlin.
Před více než čtyřmi lety se stala řešitelkou projektu OPVVV ITI Olomoucké Aglomerace Rozvoj předaplikačního výzkumu v oblasti nano a biotechnologií, který je projektem řešeným jak na PřF UP Olomouc, tak ve VŠ ústavu CATRIN UP Olomouc, a během kterého bylo vyvinuto několik zajímavých patentovaných technologií s velkým regionálním i lidským přesahem. Zejména se jedná o chytrá hnojiva, nanokatalyzátory, diagnostické postupy a řadu dalších uplatnitelných technologií.
Jindra Peterková: Možnosti propojení teorie s praxí v podnikání
Jindra Peterková působí jako docent na MVŠO. Je manažerem Ústavu ekonomiky a managementu, garantem bakalářského studijního programu Ekonomika a management. Je odborným garantem KCPP. Odborně se zaměřuje na problematiku soudobých koncepcí podnikové ekonomiky a managementu, podnikání, managementu inovací a manažerských simulačních her.
Radost ji přináší práce na zahradě, zvláště tvarování soch z tújí. Nové podněty získává při práci se studenty a z cestování. Inspirací jsou úspěšné osobnosti z podnikatelského a společenského života.
Marián Hajdúch: Činnost a aplikační možnosti Ústavu translační a molekulární medicíny
Vědce a lékaře Mariána Hajdúcha přivedla do Olomouce v dětství nemoc. V Olomouci už zůstal a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého.
Marián Hajdúch se dnes zabývá převážně molekulární a translační medicínou a v tomto oboru založil na Univerzitě Palackého v Olomouci Ústav molekulární a translační medicíny, který řídí.
Je místopředsedou Nadace pro výzkum rakoviny a členem řídícího výboru Early Cancer Detection Europe. Osm let se podílel na vedení Evropské infrastruktury pro translační medicínu (EATRIS-ERIC) a dodnes zůstává jejím národním ředitelem. Publikoval řadu odborných textů, především v oboru klinické, experimentální a molekulární onkologie, výzkumu a vývoje protinádorových léčiv a diagnostik. Je autorem více než 40 patentů léčiv. Významně se angažoval v boji proti pandemii covid-19.
Má dlouhodobé zkušenosti z řízením projektů, zabývá se činnostmi souvisejícími s přenosem technologií, včetně výstavby a správy velkých výzkumných infrastruktur.
Francis Bond: Stroje, které nám rozumí a učí nás
Cílem výzkumu prof. Bonda na Katedře asijských studií UP Olomouc je strojové porozumění textu. To vychází nejen z kvalitní analýzy stavby, ale také významů a významových polí, na která je odkazováno. Stroje, které jazyku rozumí jsou schopny texty interpretovat, propojovat, sledovat jejich šíření, tón a postoj mluvčího, argumentační techniku a podobně. Výzkum má celou řadu možných aplikací od analýzy trhu, médií, zpětné vazby zákazníků, marketingu atd.
Luis Morgado Da Costa: Stroje, které nám rozumí a učí nás
Dr. Morgado Da Costa je odborníkem na strojové zpracování jazyka a především na tzv. CALL technologii, to je Computer Assisted Language Learning. Aplikace jako je Duolingo využívají technologii pro individuální výuku jazyků, kde uživatel sám určuje rychlost a postup výuky. Dr. Morgado Da Costa vyvýjí systémy, které poskytují zpětnou vazbu, protože jsou schopny jazykový projev vyhodnocovat, rozpoznávat pravidelně se opakující chyby a přizpůsobovat se rychlosti a stylu učení uživatele.